Nezařazené

Arca v rukou advokátů. Kdo vyšívá na rekordním krachu? | Týdeník Hrot

Klíčové klání o osud Arca Investments v Česku proběhne až v říjnu, na kdy byla odsunuta schůze věřitelů. Do té doby hrají hlavní roli insolvenční správce Louda, věřitelský výbor a právníci. Kdo má hlavní slovo?

5. srpna 2021, Pavel P. Novotný

Pro stovky věřitelů to vypadá na další dva měsíce nejistot. Městský soud v Praze totiž odložil schůzi věřitelů z původního termínu – tedy z 25. srpna – až na 5. října. Důvodem je velké množství přihlášených pohledávek a složitých právních vztahů, kterými se nyní správce a potažmo soud musí prokousávat. Mezitím se do ostře sledovaného případu vložilo vrchní státní zastupitelství, když nepřímo podpořilo snahy některých věřitelů – jmenovitě společnosti RYG Investments Pavola Krúpy a brněnského fondu IFIS –, kteří se snaží z procesu odstavit insolvenčního správce Leeho Loudu. 

Také státní zastupitelství uvedlo, že kvůli probíhajícím dalším řízením s firmami a osobami ze skupiny a časové posloupnosti jednotlivých řízení by správcem Arca Investments neměl být Louda, kterého prosazuje vedení skupiny a jeho advokáti, ale ostravský správce Ladislav Tetera ze společnosti Tetera. Ten řídí například osobní insolvenční proces Rastislava Veliče, šéfa a většinového majitele skupiny Arca.

Zatím je ale Lee Louda, který byl mimo jiné správcem krachující důlní společnosti OKD, v Arce stále u kormidla. Podporuje ho současné vedení skupiny Arca Investments a její hlavní právní stratég Petr Kuhn z AK Badokh. 

Správce ani dlužník již ale nemají úplně volné ruce. Kromě dozorujícího soudu se už totiž musejí zodpovídat také klíčovému orgánu – věřitelskému výboru. Jeho složení je sice zatím předběžné, členy výboru bude totiž volit právě říjnová schůze věřitelů, už teď však jeho prozatímní složení naznačuje budoucí rozložení sil v případu.

Poslední schůze prozatímního věřitelského výboru z 26. července trvala bezmála osm hodin a odehrávala se v advokátní kanceláři Allen & Overy, která mimochodem sídlí ve stejné budově v centru Prahy jako skupina Arca. Část účastníků se připojila přes Cisco Webex, část zde byla fyzicky. Každopádně šlo o mimořádnou přehlídku zvučných advokátů a poradců.  

Ne nadarmo byli hostiteli advokáti Allen & Overy. S mandátem od J&T totiž předsedají věřitelskému výboru a úloha česko-slovenské finanční skupiny v celém případu je zásadní. 

Ve výboru totiž operuje také známý pohledávkový specialista Marek Galvas ze společnosti Gomanold (zde skrze dceřinou firmu Caleson Debt Solution), který má k J&T historicky také blízko. 

Vedle J&T je největší silou v procesu zřejmě brněnský fond IFIS. Ten ovládá už desítky pohledávek za skupinou Arca za stovky milionů korun a z insolvenčního rejstříku je patrné, že další přikupuje. Navíc v celém případu vystupuje velmi aktivisticky, směroval na vedení skupiny trestní oznámení a vůči Rastislavu Veličovi a jeho advokátovi Petru Kuhnovi vystupuje velmi kriticky a agresivně.

Na schůzi se přes Webex za IFIS připojil přímo šéf a investor Marek Indra společně s Janem Kozákem, někdejším soudcem, který před lety čelil kritice za vedení krachu OP Prostějov a následně byl suspendován za údajné pochybení v jiné kauze. Právě jeho angažmá v případu rád vypichuje advokát Petr Kuhn, když se před soudem snaží zpochybnit kredit brněnských nájezdníků. 

Dalšími neméně známými jmény ve výboru jsou třeba matador mezi insolvenčními právníky Michal Žižlavský, který zastupuje Svaz českých a moravských spotřebních družstev, advokát Pavel Korman, který hájí práva, a hlavně ekonomické zájmy mimo jiné společnosti Real Controls, či Radek Vojtek, další advokát, někdejší pracovník ČNB, který v případu spolupracuje s advokátní kanceláří Jana Langmeiera. Ve výboru ale zastupuje věřitele Vladimíra Opatřila. Posledním členem výboru je výrobní společnost IMOS Zdeňka Talaše, za kterou se online připojila další známá advokátní persona Tomáš Richter, někdejší advokát Clifford Chance, dnes z advokátní kanceláře JŠK.

Kromě zmiňovaných členů výboru se ukázal insolvenční správce Lee Louda a jeho tým, někteří manažeři skupiny Arca i její advokát Petr Kuhn a jeho spolupracovníci z AK Badokh. Přítomnost Petra Smutného, předního experta na restrukturalizace firem, a jeho kolegy z PwC Radima Škarpy zase naznačila, kdo bude společně s Kuhnem chystat reorganizační plán. Původně přitom Velič a spol. na plánu spolupracovali s poradci z Tarpan Partners. Místo spolupráce se ale společnost Tarpan objevila mezi přihlášenými věřiteli.

Návrat Smutného do případu může souviset i s tím, že Kuhn a Velič se stále více chystají na slovenský proces. Soudy totiž zatím příliš neslyší na jejich argumentaci o českém centru ekonomických zájmů, a tak pomalu vzniká scénář, jak překlopit Leeho Loudu společně s reorganizací do slovenských reálií. A právě v tom by Petr Smutný mohl být vítaným spojencem, neboť se jako poradce podílí na přípravě tamní insolvenční legislativy a celkově platí za odborníka i na slovenské restrukturalizace a insolvence. 

Pro PwC, Petra Kuhna a Rastislava Veliče pak bude zcela zásadní sladit alespoň částečně své zájmy se zájmy J&T a IFIS. Právě to se ale z dnešního pohledu zdá prakticky nemožné.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/arca-v-rukou-advokatu-kdo-vysiva-na-rekordnim-krachu

• ∞

Přezkum pravosti směnek Arcy bude možný i v Brně, věřitelé si mohou ponechat originál

22.07.2021 | 16:22

Lhůta pro přihlášení pohledávek v insolvenčním řízení ve věci společnosti Arca Investments již uplynula 12. července. Insolvenční soud vyzval věřitele k předání originálů směnek do soudní úschovy. Prozatímní věřitelský výbor nicméně  v úterý 21. července oznámil, že prosadil zjednodušení – věřitelé si mohou směnky ponechat. Pouze je předloží k přezkumu. Současně oznámil, že přezkoumání nadto bude možné provést nejen v Praze, ale i v Brně. 

Vzhledem k množství věřitelů Arcy Městský soud v Praze k přijímání směnek do soudní úschovy k tomu určil speciální podatelnu v místnosti 117/A. Ta bude směnky dokládající existenci přihlášené pohledávkypřijímat v úředních hodinách. Spolu se směnkou věřitel předá soudu průvodní dopis ve dvou vyhotoveních, v němž uvede spisovou značku, číslo pohledávky a číslo věřitele.

„V případě, že se řízení týká cenných papírů, insolvenční správce obvykle požaduje předložení originálu cenného papíru. Vzhledem k tomu, jak je právo cenných papírů formalistické, je důvod poměrně jednoduchý. Správce potřebuje zjistit, jestli cenné papíry obsahují veškeré náležitosti, které pro jejich platnost zákon požaduje, případně zjišťuje další okolnosti,“ vysvětluje advokát Josef Olenič z advokátní kanceláře Pikes Legal. „Například zda cenný papír nebyl rubopisován, tedy zda nejsou pochybnosti o jeho převodu a aktuálním vlastníkovi,“ dodává advokát.

Prozatímní věřitelský výbor Arca Investments ale dne 21. července oznámil, že dojde k zajištění dvou míst, kde budou směnky přezkoumávány. Jedno z nich bude v Praze a druhé v Brně. Zde budou moci všichni přihlášení věřitelé předložit směnky k přezkoumání. Přímo na místě bude pořízena kopie směnky a vyhotoven záznam o přezkoumání. Věřitelé si tedy originály směnek budou moci zase odnést. Přesnější postup má stanovit insolvenční správce a v nejbližší době bude uveřejněn v insolvenčním rejstříku. Přezkoumání bude zahájeno 26. července, bude probíhat až do 13. srpna 2021 v pracovních dnech od 9 hodin do 16 hodin.

Člen právního týmu účastníka prozatímního věřitelského výboru Radek Vojtek, advokát a expert na insolvenční a bankovní právo, věří, že tento krok zjednoduší a ulehčí přezkoumání přihlášek pohledávek mnoha věřitelům Arca Investmens.

„J&T BANKA podporuje jakoukoliv možnost doložení existence směnky s cílem ulehčit postavení dotčených směnečných věřitelů,“ uvádí za jednoho z největších zajištěných věřitelů skupiny Arca advokát Petr Sprinz z advokátní kanceláře ALLEN & OVERY. „J&T BANKA od počátku zastává stanovisko, že úschova u soudu není předpokladem zjištění pohledávky ze směnky či jedinou možností doložení její existence,“ uzavírá Sprinz.

Zjednodušení: Přezkum pravosti směnek Arcy bude možný i v Brně, věřitelé si mají ponechat originál

• ∞

První britské banky čelí hromadné žalobě o miliardu liber kvůli kurzovým manipulacím

Žaloba je jedním z prvních soudních sporů zahájených podle britského zákona o právech spotřebitelů z roku 2015, který umožňuje podávat hromadné žaloby ve stylu USA.

Soudní spor byl zahájen kvůli podezření z manipulace devizových kurzů v letech 2007 až 2013 a směřuje proti nejméně pěti velký britským bankám; základem sporu je tvrzení, že dealeři bank v minulosti okrádali své klienty při obchodech s měnami.

Žalobce přitom zastupuje celou dotčenou skupinu s výjimkou těch, kteří se aktivně rozhodli ze soudního řízení vystoupit (opt-out).

Banks face potential class action over alleged currencies manipulation

Je otázkou, nakolik se hromadné (zástupné) žaloby osvědčí a pomohou zlepšit zejména postavení spotřebitele – zajistit ochranu jeho práv.

Nicméně je evidentní, že hromadné (zástupné) žaloby do určité míry suplují či mohou suplovat (ne)dbalý výkon moci veřejné – zde rozuměno přinejmenším dohledu nad finančním trhem ve vztahu k ochraně spotřebitele, stejně jako ochranu hospodářské soutěže.

Současně je však otázkou, zda hromadné (zástupné) žaloby (alespoň částečně) změní „trajektorii“ toho kterého orgánu dohledu nad finančním trhem v takových a podobných případech (v tuzemsku viz např. Místopředseda Senátu žádá Českou národní banku, aby upozornila na problematické pojistky).

Zatím to nicméně vypadá, že spotřebitel či hospodářská soutěž je zpravidla orgány dohledu hozen(a) přes palubu finanční stability?

Tak jako je zpravidla přes palubu finanční stability hozena inflace – cenová stabilita (a contrario čl. 98 odst. 1 Ústavy – Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu…)?

• ∞

Zpráva vyšetřovací komise ve věci Wirecard odhaluje selhání všech kontrolních mechanismů

Veronika Hejná 30.06.2021

Politickou odpovědnost za včasné neodhalení podvodu v případu Wirecard by měl nést německý ministr financí, myslí si opozice. Jeho resort má totiž dohlížet na tamní úřad pro finanční dohled – BaFin. Spolkový soud přitom zamítnul stížnost hlavního auditora firmy Wirecard Andrease Loetschera a bylo tak možné uveřejnit závěrečnou zprávu vyšetřovacího výboru v této kauze. 

Dva tisíce stránek 

Uveřejněná závěrečná zpráva parlamentní vyšetřovací komise čítá více než dva tisíce stran. Cílem je zprávy objasnit, jakou roli v kauze hrál německý orgán dohledu BaFin, spolkoví ministři financí a spravedlnosti, a také auditorská společnost EY (dříve Ernst & Young).

„Mandát parlamentní vyšetřovací komise byl poměrně široký a komplexní. Závěrečnou zprávou se tak jako červená nit vine příběh nejen o podezření na trestnou činnost, primárně praní špinavých peněz, krácení daní, ale i selhání daňové správy (kontroly), společně se selháním dohledu nad finančním trhem, i auditorů společnosti, stejně jako o manipulaci s trhem nebo zapojení do činnosti (zahraničních) tajných služeb, a v neposlední řadě o falšování účetních dokladů,“ vysvětluje advokát a expert na bankovní a insolvenční právo Radek Vojtek.

Kromě kriminálního jednání představitelů samotné společnosti Wirecard lze další pochybení přičítat německé odnoži EY. Série „přehlédnutí“ či „nedopatření“ ve vztahu k řádnému provádění auditu podle Vojtka vyvolává přinejmenším další otázky.

Závěrečná zpráva odhaluje, že BaFin (kromě jiného) ignoroval a aktivně potlačoval varovné informace, dokonce marně usiloval o trestní stíhání analytiků, kteří na protizákonné praktiky upozornili.

„BaFin selhal v rámci dvoustupňového systému kontroly účetní rozvahy v rámci finančního výkaznictví, který byl zaveden v reakci na auditní podvody (například americký skandál Enron v roce 2005 včetně odpovědnosti účetně-auditorské společnosti Arthur Andersen), nebyl schopen zajistit efektivní a včasnou jak interní, tak externí komunikaci a výměnu informací (mezi BaFin a spolkovými ministerstvy spravedlnosti a financí), docházelo k bagatelizování či ignorování varovných signálů a BaFin také selhal při klasifikaci Wirecard jako finanční holdingové společnosti (výchozí předpoklad pro výkon komplexnějšího bankovního dohledu), primárně z hlediska požadavků na Wirecard podle bankovního práva a právní úpravy boje proti praní špinavých peněz,“ cituje závěry závěrečné zprávy Vojtek.

Insider trading a zákaz spekulace s akciemi

V roce 2019 využil BaFin své pravomoci regulátora zakázat spekulativní obchodování tzv. na krátko (short selling) s akciemi Wirecard bezprostředně před úpadkem společnosti.

„Na relativně proaktivní až ochranitelský přístup BaFin vůči Wirecard, který vyústil mimo jiné ve vydání zákazu prodeje na krátko, vrhá nadto zcela jiné světlo i zjištění, že nejméně jeden ze zaměstnanců BaFin se zřejmě aktivně účastnil obchodování s akciemi Wirecard,“ připomíná Vojtek. Šlo tedy o insider trading, a to těsně před úpadkem Wirecard. Podle advokáta Radka Vojtka BaFin dostatečné pravomoci měl, přesto ale řádný dohled neprováděl.

Zatoulané miliardy 

Problém nastal nejen u orgánu dohledu, ale už na úrovni samotné společnosti, její dozorčí rady, interního i externího auditu. EY neodhalila až do loňského roku žádný problém. V červnu 2020 na sebe Wirecard podala insolvenční návrh, poté, co se zjistilo, že ve firmě chybí téměř dvě miliardy euro, tedy přibližně padesát miliard korun.

„Uveřejnění závěrečné zprávy bude dalším pozitivním krokem k rozpletení komplikovaného skandálu kolem Wirecard. Věříme, že nyní bude zřejmé i to, jakou roli hráli jednotliví účastníci skandálu a jak velká je odpovědnost auditní společnosti EY,“ míní David Kostelka, partner společnosti LitFin, která v rámci tzv. litigačního financování pomáhá poškozeným investorům shromáždit finanční prostředky k financování sporu o náhradu škody. Aktuálně LitFin eviduje více než 20 tisíc poškozených, spolupracuje také s německým Sdružením na ochranu malých investorů. Pro získání kompenzace pro klienty je podle Kostelky zásadní nejen odpovědnost EY, ale i rozkrytí postupu BaFin, který skandálu nedokázal zabránit.

Zpráva vyšetřovací komise ve věci Wirecard odhaluje selhání všech kontrolních mechanismů
• ∞

Banka mimosoudně odškodnila španělského vinaře za forexový skandál – mis-selling se (ne)vyplácí

Poté, co Deutsche Bank prodala poměrně exotické deriváty klientům, kteří nebyli schopni relevantně posoudit jejich sofistikovanou strukturu a utrpěli tak značné ztráty (mis-selling), vyplatila Deutsche Bank deset milionů euro odškodnění poškozenému klientovi – španělskému vinaři. Současně se banka poškozenému omluvila.

Deutsche Bank totiž zřejmě vícero klientům nabízela a prodávala „výhodné“ forexové swapy coby „levnější“ způsob zajištění měnové expozice, a to v porovnání s tradičním kurzovým zajištěním.

Podle Financial Times se Deutsche Bank pokusila celou věc vyřešit v tichosti smírnou cestou, aby se vyhnula (dalším) žalobám, soudním sporům a nežádoucí publicitě.

Deutsche Bank compensates Spanish winemaker over forex scandal

Mis-selling – zavádějící (nekalý) prodej se prostě nevyplácí, ale poškozený se musí (umět) bránit.

• ∞

Mají (i ekonomičtí) novináři svobodu projevu aneb jak (ne)vrtěti trhem?

Podle dnešního rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci Miroslav Motejlek proti České národní bance, sp. zn. 2 A 107/2016, by se mohlo zdát, že (ekonomickým) novinářům svoboda slova nesvědčí, pakliže jsou viněni z toho, že manipulují trhem.

Bude nesporně zajímavé, jak se soud v písemném odůvodnění především vypořádá s testem proporcionality ve vztahu k (ne)naplnění nezbytnosti takového opatření – uložení sankce za tvrzenou manipulaci trhem –, a to v demokratické společnosti (čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).

Uvidíme tedy, zda a jakou roli na finančním trhu (ne)hrají základní práva a svobody; písemné vyhotovení rozsudku a jeho odůvodnění však zatím není k dispozici.

• ∞

Obrana proti pozastavení odkupu investičních akcií / podílových listů aneb klepání na výkupní bránu?

Odkup investičních akcií akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV) / podílových listů otevřeného podílového fondu je možné za určitých okolností pozastavit, uzavřít výkupní brány (redemption gates).

Důvody pozastavení odkupu mohou být různé a některé legitimní a legální.

Ne vždy je pozastavení odkupu v zájmu investorů – vlastníků investičních akcií / podílových listů, stejně tak není vždy pozastavení odkupu v souladu se zákonnou úpravou.

Jak se bránit proti pozastavení odkupu?

Výchozí bod představuje postup dle § 556 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), podle kterého Česká národní banka (ČNB) mj. zruší rozhodnutí o pozastavení odkupu, pakliže ohrožuje zájmy vlastníků investičních akcií / podílových listů.

Zájem vlastníků investičních akcií / podílových listů není – úmyslně – právně definován, nelze totiž dopředu (naslepo) stanovit nějaký univerzální (one size fits all) mustr; zájem vlastníků se vždy musí vyložit (aplikovat) až s ohledem na konkrétní skutkové a právní okolnosti.

Zájmy vlastníků investičních akcií / podílových listů – investorů je proto v tom kterém případě potřeba řádně skutkově a právně vymezit a podložit právně relevantními argumenty, a to především s ohledem na ústavně garantovaná – chráněná práva investorů.

Podle Ústavního soudu (III. ÚS 126/04) totiž mj. platí, že „stížnostnímu (namítanému) tvrzení předloženému k posouzení teprve Ústavnímu soudu, pokud mohlo, resp. mělo být řádně předestřeno již v rámci argumentace před obecnými soudy uplatněné, nelze v řízení před Ústavním soudem se zřetelem k principu subsidiarity […] a z něj plynoucímu požadavku materiálního vyčerpání všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, coby novu uplatněnému ex post při rozhodování o ústavní stížnosti přihlédnout. […] řízení před Ústavním soudem není řízením, v němž by bylo možné napravovat to, co účastník předchozího řízení před orgány veřejné moci svým vlastním postupem zanedbal, když si řádně (včas) nehájil svá práva, ačkoliv tak učinit mohl a měl (vigilantibus iura).“

Jinými slovy, pokud nebude zájem vlastníka investičních akcií / podílových listů řádně ústavněprávně vyargumentován už v řízeních předcházejících ústavní stížnosti, je pravděpodobnost úspěchu ústavní stížnosti v zásadě bohužel minimální.

• ∞

Centrální banky vstříc (nejen správnímu) právu?

Zajímavý článek – pokus o zmapování a nastavení (optimalizaci) právních limitů pravomocí stále a stále mocnějších, nicméně právně (ne)odpovědných a (ne)transparentních centrálních bank – jakýchsi šedých eminencí států a jejich ekonomik –, primárně při využívání jejich mimořádných pravomocí, a to se zaměřením na americký Federální rezervní systém.

>>> 

Peter Conti-Brown, Yair Listokin & Nicholas R. Parrillo. Towards an Administrative Law of Central Banking.

A world in turmoil caused by Covid-19 has revealed again what has long been true: the Federal Reserve is arguably the most powerful administrative agency in government, but neither administrative-law scholars nor the Fed itself treat it that way.

In this Article, we present the first effort to map the contours of what administrative law should mean for the Fed, with particular attention to the processes the Fed should follow in determining and announcing legal interpretations and major policy changes.

First, we synthesize literature from administrative law and social science to show the advantages that an agency like the Fed can glean from greater openness and transparency in its interpretations of law and in its long-term policymaking processes. These advantages fall into two categories: (1) sending more credible signals of future action and thereby shaping the behavior of regulated parties and other constituents, and (2) increasing the diversity of incoming information on which to base decisions, thereby improving their factual and predictive accuracy.

Second, we apply this framework to two key areas—monetary policy and emergency lending—to show how the Fed can improve its policy signaling and input diversity in the areas of its authority that are most expansive.

The result is a positive account of what the Fed already does as an administrative agency and a normative account of what it should do in order to preserve necessary policy flexibility without sacrificing the public demands for policy clarity and rigor...

Towards an Administrative Law of Central Banking
• ∞

Bail-in libanonských bank v „přímém přenosu“?

Podle aktuální zprávy agentury S&P Global budou s vysokou pravděpodobností vkladatelé libanonských bank muset čelit bail-in jejich vkladů, a to kvůli odbřemenění bank, resp. kvůli restrukturalizaci dluhu země.

Co to je bail-in?

Velmi zjednodušeně, typicky jsou věřiteli krachující banky místo výplaty (vrácení) vkladů vnuceny akcie “uzdravené” banky.

>>>

Lebanese bank depositors are likely to face a financial hit in order for the country’s banks to absorb the cost of the country’s debt restructuring, S&P Global said in a new report.

Given their large holdings of the government’s debt, Lebanon’s banks are at the centre of a financial crisis that has dragged on for more than a year since the government defaulted on its foreign currency obligations in March 2020…

https://www.reuters.com/world/middle-east/bail-in-lebanese-bank-depositors-highly-likely-sp-global-2021-05-25/

• ∞

Finanční prokurátor pro EU?

„EU chybí finanční prokurátor, který by zasahoval proti firmám, které nedodržují pravidla. V minulosti jsme byli svědky toho, že se často stávalo, že si finanční instituce… myslely, že pro ně žádná pravidla neexistují,“ řekl Barnier (bývalý hlavní vyjednávač EU pro Brexit) v rozhovoru pro Luxemburg Times…

Barnier vyzval ke zřízení nové agentury místo toho, aby touto úlohou pověřil stávající finanční dohled EU…

https://www.luxtimes.lu/en/european-union/barnier-calls-to-appoint-european-financial-prosecutor-6098df16de135b92365c4a38

>>>

Ano, skoro bez dalšího lze souhlasit.

• ∞