Obrana proti pozastavení odkupu investičních akcií / podílových listů aneb klepání na výkupní bránu?

Odkup investičních akcií akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV) / podílových listů otevřeného podílového fondu je možné za určitých okolností pozastavit, uzavřít výkupní brány (redemption gates).

Důvody pozastavení odkupu mohou být různé a některé legitimní a legální.

Ne vždy je pozastavení odkupu v zájmu investorů – vlastníků investičních akcií / podílových listů, stejně tak není vždy pozastavení odkupu v souladu se zákonnou úpravou.

Jak se bránit proti pozastavení odkupu?

Výchozí bod představuje postup dle § 556 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), podle kterého Česká národní banka (ČNB) mj. zruší rozhodnutí o pozastavení odkupu, pakliže ohrožuje zájmy vlastníků investičních akcií / podílových listů.

Zájem vlastníků investičních akcií / podílových listů není – úmyslně – právně definován, nelze totiž dopředu (naslepo) stanovit nějaký univerzální (one size fits all) mustr; zájem vlastníků se vždy musí vyložit (aplikovat) až s ohledem na konkrétní skutkové a právní okolnosti.

Zájmy vlastníků investičních akcií / podílových listů – investorů je proto v tom kterém případě potřeba řádně skutkově a právně vymezit a podložit právně relevantními argumenty, a to především s ohledem na ústavně garantovaná – chráněná práva investorů.

Podle Ústavního soudu (III. ÚS 126/04) totiž mj. platí, že „stížnostnímu (namítanému) tvrzení předloženému k posouzení teprve Ústavnímu soudu, pokud mohlo, resp. mělo být řádně předestřeno již v rámci argumentace před obecnými soudy uplatněné, nelze v řízení před Ústavním soudem se zřetelem k principu subsidiarity […] a z něj plynoucímu požadavku materiálního vyčerpání všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, coby novu uplatněnému ex post při rozhodování o ústavní stížnosti přihlédnout. […] řízení před Ústavním soudem není řízením, v němž by bylo možné napravovat to, co účastník předchozího řízení před orgány veřejné moci svým vlastním postupem zanedbal, když si řádně (včas) nehájil svá práva, ačkoliv tak učinit mohl a měl (vigilantibus iura).“

Jinými slovy, pokud nebude zájem vlastníka investičních akcií / podílových listů řádně ústavněprávně vyargumentován už v řízeních předcházejících ústavní stížnosti, je pravděpodobnost úspěchu ústavní stížnosti v zásadě bohužel minimální.

Jak na krach investičního fondu

Jak zvládnout insolvenci – krach – investičního fondu – úpadek podílového fondu nebo podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV) – minimalizovat ztráty – zajistit ochranu vlastnického práva a právo na spravedlivý insolvenční proces?