Jak jsme na tom odborně?

Praxi bez teorie kvalitně – na odborné úrovni zvládat nejde.

Pracujeme na sobě, průběžně se vzděláváme, odborně publikujeme, snažíme se získat a udržet (přinejmenším drobný) náskok.

My jsme kupříkladu vydali knihu (nejen) o úpadku bank nebo kampeliček, ochraně pohledávek z vkladů, dluhopisů a akcií, ale umíme i další oblasti práva související s finančním trhem.

Najdete nás třeba mezi spoluautory tzv. velkého komentáře k insolvenčnímu zákonu. Problematiku insolvencí a restrukturalizací nicméně umíme nejen teoreticky, ale především prakticky.

Rádi Vám odpovíme nejen na podobné otázky.

Stínové bankovnictví: šedé banky, sem tam černá?

VOJTEK, Radek. Stínové bankovnictví: šedé banky, sem tam černá? Obchodněprávní revue 4/2021. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2021.

Stínové bankovnictví, resp. šedé a černé banky, představují zejména pro své klienty, ale i tradiční banky, příležitost i hrozbu. Příležitostí je samotný potenciál a inovativní přístup oproti tradičnímu bankovnictví. Hrozbou však je – ve srovnáním s tradičním bankovnictvím – takřka nulová ochrana vkladů a klientů černých bank, stejně jako nekalosoutěžní povaha aktivit šedých a černých bank vůči bankám tradičním, ale i trestná činnost – přinejmenším neoprávněné podnikání – provozování černé banky.

Z pohledu práva, a nejen práva, představuje vymezení fenoménu šedého či stínového bankovnictví (shadow banking) a jeho role na finančním trhu určité úskalí. Naproti tomu situace ohledně tzv. černých bank by se mohla zdát – alespoň na první pohled – poměrně jednodušší. Uchopení dané problematiky přitom ztěžuje její abstraktnost, respektive zatímní relativní nevymezenost, a to jak finančně-bankovní teorií a praxí, tak teorií a praxí právní. Zřejmě však není sporu, že právě jakýsi bankovní horizont událostí z povahy věci skýtá zajímavé otázky nejen ekonomické, ale i právní.

Předmětem této úvahy je proto problematika (ne)regulace finančního trhu ve vztahu k bankám podobným subjektům – tedy jakýchsi šedých bank (shadow banking), potažmo tzv. černých bank, resp. otázka porušování (obcházení) regulace z jejich strany. Cílem této úvahy pak je snaha napomoci identifikovat entity, které se – nyní zjednodušeně řečeno, jak uvidíme později – jako banky chovají, ale jako banky nejsou dohlíženy, ani regulovány, potažmo přímo černé banky, kdy za pomyslný hraniční ukazatel – tenkou červenou linii je považováno nedovolené přijímání (substitutů) vkladů (typicky skrze emitování dluhopisů či směnek).

Úvodem je naopak třeba zmínit, že předmětem této úvahy není vyčerpávající řešení otázek spojených se stínovým bankovnictvím ani bank šedých či černých. Tato úvaha nicméně aspiruje sloužit jako odrazový můstek pro další práce v této oblasti a jako pobídka či navázaní na hlubší odbornou diskusi, obzvláště ve vztahu ke stávající tuzemské praxi či snad až praktikám dluhopisového či podobného trhu.

Klíčová slova: Banky, Licence, Nekalá soutěž, Neoprávněné podnikání, Úvěr

Bail-in a ochrana vlastnického práva (aneb nejen banky, bankéři a bankroty bank)

VOJTEK, Radek. Bail-in a ochrana vlastnického práva (aneb nejen banky, bankéři a bankroty bank). Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2021. ISBN 978-80-7400-813-9.

Knihu si můžete pořídit třeba zde.

Monografie pojednává o ochraně vlastnického práva věřitelů, majitelů akcií či dluhopisů při řešení selhání – (před)úpadkové situace finančních institucí (především bank) a je na českém trhu první publikací tohoto zaměření.

Autor se uceleně a podrobně zabývá jak praktickými, tak teoretickými aspekty – počínaje finančněprávní a konče ústavněprávní rovinou – nového způsobu řešení (hrozících) úpadků bank formou rekapitalizace z vnitřních zdrojů prostřednictvím konverze pohledávek za korporací na vlastnický podíl na této korporaci (debt-for-equity-swap).

Autor řeší otázky tzv. vynucené restrukturalizace pasiv korporace, takříkajíc fait accompli, v zásadě nikoliv na základě smluvního konsensu. Tedy bez zapojení valné hromady (akcionářů), vlastníků dluhopisů, věřitelů či jiných zainteresovaných osob (stakeholderů), ale na základě rozhodnutí správního orgánu a mimo úpadkové soudní řízení (bail-in).

Tento nový způsob řešení (hrozících) úpadků (typicky) bank (bail-in) je poměřován se stávajícím způsobem jejich řešení poskytnutím veřejné podpory coby rekapitalizací z veřejných zdrojů (bail-out).

Publikace může být užitečnou pomůckou nejen pro advokáty, insolvenční správce či soudce, ale i pro samotné věřitele (vkladatele), majitele akcií či dluhopisů (hrozícím) úpadkem dotčených finančních institucí (především bank) či jiné zainteresované osoby (stakeholdery).

Úpadek bank, kampeliček, obchodníků s cennými papíry, podílových fondů, podfondů SICAV a jiných osob

VOJTEK, Radek. In: SPRINZ, Petr a kol. Insolvenční zákon: komentář. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2019. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-753-8.

Komentář si můžete pořídit třeba zde.

Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, některých zahraničních bank, obchodníků s cennými papíry a jiných osob – komentář k ustanovení § 367 až 378 a 388a až 388c insolvenčního zákona.

Klíčová slova: insolvence, procesní subjekty, insolvenční řízení, řešení úpadku, konkurs, úpadek, oddlužení, akreditace a dohled

Centrální banky a (ne)dovolené hospodářské či fiskální hrátky aneb fide, sed cui fidas, vide?

VOJTEK, Radek. Centrální banky a (ne)dovolené hospodářské či fiskální hrátky aneb fide, sed cui fidas, vide? Obchodněprávní revue 3/2020. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2020.

Předmětem článku je snaha o nalezení východisek – vymezení herního pole české centrální banky (České národní banky, ČNB) – limitů monetární politiky při nákupu cenných papírů (typicky dluhopisů) ve smyslu aktuální novely zákona o ČNB (ČNBZ).

Vše ve světle jednoho z posledních rozsudků německého ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht, BverfG), kterým se v roli strážce německé ústavnosti pokusil (od)pískat jakési zakázané uvolnění – nedovolenou hospodářskou či fiskální hru centrálních bank eurozóny.

Tato (ne)dovolená hra v podobě zakázaného tzv. měnového financování dle taktovky Evropské centrální banky (ECB) a pod pláštíkem monetární politiky je hrána nejen německou centrální bankou (Deutsche Bundesbank, DB) …

Klíčová slova: Banky centrální, Cenné papíry, Česká národní banka, Ekonomika, Trh finanční

Evropská a bankovní unie z tuzemského ústavněprávního pohledu aneb House Divided: Half Free, Half Slave?

VOJTEK, Radek. Evropská a bankovní unie z tuzemského ústavněprávního pohledu aneb House Divided: Half Free, Half Slave? Obchodněprávní revue 11-12/2018. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2018.

Klíčová slova: Česká národní banka, Dohled nad finančním trhem, Evropská centrální banka, Přenesení pravomoci orgánů ČR na mezinárodní orgány

Sláb jen ten, kdo (ne)ztratil v řešení finanční krize víru aneb selhání banky, resoluce a veřejná podpora?

VOJTEK, Radek. Sláb jen ten, kdo (ne)ztratil v řešení finanční krize víru aneb selhání banky, resoluce a veřejná podpora? Obchodně právní revue 11-12/2017. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2017.

Článek najdete třeba zde.

Klíčová slova: Banky, Úpadek dlužníka, Veřejná podpora

Ústřední protistrany aneb Achillova pata (evropského) finančního systému?

VOJTEK, Radek. Ústřední protistrany aneb Achillova pata (evropského) finančního systému? cofola. 2017. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8928-0.

V Evropské unii v roce 2017 existovalo 17 ústředních protistran (central counterparty, CCP), které zajišťují clearing podstatné části z celkového objemu, resp. nominální hodnoty derivátových smluv, a to ve výši cca 500 bilionů euro, přičemž všechna CCP jsou považována za systémově důležitá.

CCP vstupuje do již uzavřených obchodů tak, že se stává protistranou všech obchodů (CCP je kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího).

Zásadně tím snižuje (mělo by se snižovat) riziko spojené s jednotlivými obchody, ale na straně druhé se takto zvyšuje systémové riziko spojené s případným selháním samotného CCP.

CCP totiž může také selhat, ať pro selhání člena CCP – jeho neschopnosti hradit splatné závazky nebo z jiných důvodů, např. počítačového útoku, podvodu nebo investiční ztráty.

Příspěvek najdete zde.