Veronika Hejná 28.04.2021 | 13:58
Advokát a expert na insolvenční a bankovní právo Radek Vojtek je zastáncem pojetí společnosti Arca Investments jako tzv. černé banky. Ve středu 28. dubna bylo v insolvenčním rejstříku uveřejněno rozhodnutí Vrchního soudu o odvolání, z něhož vyplývá, že insolvenční řízení může být vedeno v Česku. Aktuální vývoj v kauze Arcy i možnosti věřitelů při společném postupu Vojtek okomentoval v rozhovoru pro Investujeme.cz.
Advokátní kancelář Langmeier & Co. podala návrh na určení lhůty k postoupení insolvenčního návrhu ČNB. Vrchní soud ale návrh na určení lhůty zamítl. Vypořádal se nějak s otázkou, zda je Arca tzv. „černou bankou“?
Jak je zřejmé, soudy se zatím zcela záměrně vyhýbají – oddalují zodpovězení primární otázky – zda dlužník je, nebo není tuzemskou černou bankou, ev. pobočkou zahraniční černé banky v České republice. Stejně tak se nicméně soudy obloukem vyhýbají otázce, zda jde nebo nejde o (pobočku) černého obchodníka s cennými papíry. Respektive „v nejhorším případě“ o jeden z více typů finančního holdingu nebo finanční instituci.
Zazněly tedy nějaké argumenty proti tomuto pojetí?
Zatím jediný veřejný argument některých kolegů byl „vždyť nemá bankovní licenci“ coby formalistický důvod pro nezahájení insolvenčního řízení vůči černé bance s několika tisíci klienty a přinejmenším 15 miliardami „vkladů“ – tedy směnek.
Ano, černá banka pojmově nemá licenci, neboť podniká na černo, tedy bez licence. Podle unijního finančního práva úvěrové instituce ani licenci nutně mít nemusí, nicméně chtějí-li přijímat vklady v tuzemsku, licenci potřebují, jinak jsou černými bankami. Uber licenci také neměl, ač coby taxislužba na černo podnikal. Nicméně právě v případu Uber bylo také zřejmé, že nejen obecné soudy se neuměly či nechtěly s absencí „papíru“ (licence) vypořádat. Kuráž opustit pohodlí mechanického právního formalismu měl až Ústavní soud.
Jaký by mohl být další postup? Česká národní banka se ke kauze dosud nevyjádřila.
Uvidíme, jak se situace bude dále vyvíjet. Nezapomínejme především na přeshraniční i trestně-právní aspekty černého bankovního „podnikání“ nejen v tuzemsku, o jehož (!) pokračování – soudní reorganizaci se dlužník a jeho skupina údajně snaží.
O správnosti našeho postupu nás nadto přesvědčuje doslova hrobové ticho ze strany ČNB – odmítá nebo se nemůže k věci jakkoliv vyjádřit. Je tedy bohužel evidentně v patové situaci, jinak by se jednoduše dávno – byť jednou větou – pokusila celou věc smést ze stolu.
Což více než připomíná urputné mlčení německého finančního dohledu (Bafin) ohledně odhalení dlouho a opakovaně popíraného skandálu Wirecard. Bafin dokonce marně usiloval o trestní stíhání analytiků, kteří na praktiky Wirecard upozornili. Jak to zatím dopadlo, víme všichni. Skandál Wirecard se nepodařilo ututlat, Bafin muselo opustit několik odpovědných představitelů a aktuálně také sami čelí trestnímu stíhání.
Co říkáte na dnes uveřejněné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Co pro věřitele znamená?
Dnešní usnesení Vrchního soudu v Praze, které zrušilo usnesení Městského soudu o zastavení insolvenčního řízení, lze chápat jako snahu dostat úpadek Arca Investments do České republiky. Proti tomu nelze nic namítat, protože pro české věřitele, které mj. zastupuje advokátní kancelář Langmeier & Co., jde určitě o lepší variantu než úpadek na Slovensku. A to i bez ohledu na to, že COMI, tedy místní příslušnost Arca Investments, je směrem k soudům v České republice spíše účelově ohýbána ze strany Rastislava Veliče a vedení Arcy.
Nyní je a bude důležité, zda půjde o hlavní nebo místní insolvenční řízení, o čemž se bude ještě rozhodovat u Městského soudu v Praze. Bude se navíc rozhodovat i o způsobu úpadku, a tedy je třeba zdůraznit, že stále platí náš požadavek, aby se k Arca Investments přistupovalo jako k tzv. černé bance. Vrchní soud ve svém dnešním usnesení odmítl, že by Arca Investments byla podle zákona bankou. Problém ale je, že nikdy nebylo tvrzeno, že se jedná o banku. Arca Investments samozřejmě nedisponuje bankovní licencí. My tvrdíme, že způsob její činnosti je na bankovních službách založený a že se tedy chovala jako skrytá nebo černá banka. Vyjádření Vrchního soudu v Praze proto lze označit za čistě formalistické.
Co se tedy bude dít nyní?
Věříme, že Městský soud se bude touto věcí zabývat detailněji. Nadto trváme na názoru, že by se v případu měla angažovat primárně Národní banka Slovenska a také Česká národní banka. Obě měly Arcu Investments coby černou banku dozorovat dříve, než se z ní stal největší pád investiční skupiny v historii naší země.
U řady advokátních kanceláří se sdružují klienti. Například JŠK nedávno oznámila, že zastupuje 300 věřitelů se směnečnými pohledávkami za 3 miliardy. Mohou mít v rámci insolvenčního řízení lepší pozici?
Případ Arca Investments je možné bohužel – kromě prvního zatím soudně nepřiznaného úpadku černé banky – také považovat i za jakýsi lakmusový papírek principu tzv. hromadných žalob. Tedy postupu, při kterém spotřebitelé spojí nejen síly a peněžní prostředky.
Míra vlivu jakéhokoliv sdružení na insolvenční řízení se bude nicméně odvíjet nejen od prostého součtu hlasů počítaných podle výše pohledávek, ale třeba i od jejich cíleného popírání. Vzpomeňme na OKD a největšího popřeného věřitele s pohledávkami za více než 10 miliard korun. Stejně tak se bude odvíjet od zvolené procesní strategie a taktiky, kterou bude nutno důkladně předem promyslet, a především v rámci jakéhokoliv společného postupu striktně udržet.
Nebude při takovém počtu věřitelů komplikované dosáhnout dohody o společném postupu?
Ano, bylo by poměrně nešťastné, aby se jakýkoliv člen kteréhokoliv sdružení věřitelů dočkal jen nekonečné série marných a dlouhých vzájemných interních jednání. Nebo jen role hlasovacího „automatu“ bez možnosti reálně a smysluplně vyjádřit svůj názor – získat zpět kontrolu nad věcí a ovlivnit výsledek (on-line) shromáždění několika stovek až tisíců věřitelů. Jakési nedobrovolné účasti na tvorbě předlohy ke zfilmování volného pokračování schůze Vlastníků.
Jinými slovy a zjednodušeně – snaha získat zpět kontrolu nad řešením citelné ztráty cestou sdružování je zcela pochopitelná, takže pokud bude výsledkem jeden jediný hlas s váhou milionů či miliard a jeden promyšlený postup, pak může mít jakékoliv sdružení značnou sílu, nesmí však jít o váhu milionů či miliard mnoha protichůdných nebo neslučitelných názorů a hlasů. Nadto velmi důležitý je skutečný motiv organizátorů jakéhokoliv sdružení. Ostatně i schůzi ve filmu Vlastníci se na závěr bohužel podařilo tzv. unést, využít pro vlastní prospěch a záměry jen několika málo zúčastněných.
