insolvence

Jeseteři a trhaviny. Turecký konzul nalákal lidi na investici do Ruska, zůstaly po ní milionové dluhy | irozhlas.cz

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jeseter-cernousek-explor-capital-vybusniny-rusko_2306260500_ike

Mikel Jakub, Praha/Čeljabinsk 5:00 26. června 2023

Jeseteři a trhaviny. Turecký konzul nalákal lidi na investici do Ruska, zůstaly po ní milionové dluhy 

Firma ExploR Capital podnikatele a honorárního konzula Turecka Martina Černouška získala od investorů téměř čtvrt miliardy korun na projekty v Rusku. Slibovala za ně postavit farmu na chov jeseterů nebo továrnu na průmyslové trhaviny. Projekty se ale nevydařily. Peníze se investorům nejspíš už nikdy nevrátí. Černouškova firma skončila v insolvenci.

Praha/Čeljabinsk 5:00 26. června 2023

Firma ExploR Capital chtěla v Rusku investovat například do farmy na chov jeseterů (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia 

Pětasedmdesátiletý Vilém K. zní v telefonu už poměrně smířeně. „Co jsem za posledních víc jak 20 roků vydělal, tak jsem prošolichal,“ říká. Před několika lety vložil Vilém K. postupně přes pět milionů korun do firmy ExploR Capital. Tip na ni mu dal dlouholetý známý.

Majitel firmy Martin Černoušek sliboval, že peníze investuje v zemích bývalého Sovětského svazu, a to hlavně v Rusku. Finance měly, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, putovat do nejrůznějších projektů – farmy na chov jeseterů a produkci kaviáru, do vybudování moderních skleníků nebo také do fabriky na výrobu průmyslových trhavin.

Vilém K. nebyl sám, kdo Černouškovi a jeho firmě takto svěřil své peníze. Desítky lidí a také několik firem si nakupily dluhopisy ExploR Capitalu nebo jí poskytly půjčky za téměř čtvrt miliardy. Jen dluhopisů firma upsala za 171 milionů korun.

Už v roce 2021 nastal čas, aby ExploR Capital některým investorům jejich vklady vyplatil. To se ale nestalo. Není ani jasné, v jakém stavu jsou projekty v Rusku, do kterých měly stovky milionů téct. Části investorů proto došla trpělivost a na firmu podali insolvenční návrh.

„Nic, k čemu bych se chtěl vyjadřovat,“ reaguje ze dveří rodinného domu v Lukově u Zlína Černoušek na žádost reportéra Radiožurnálu o rozhovor. „Vy mi umíte pomoct to vyřešit?“ poznamenává řečnicky.

Reportér Černouška navštívil v Lukově na začátku června, a to v den, na který bylo u brněnského soudu původně nařízeno jednání o zmíněném insolvenčním návrhu. Černoušek se ale tři dny před nařízeným jednáním omluvil kvůli údajné nemoci. 

Soudce Lukáš Hrůša sice jednání přesunul na červenec, ale zároveň Černouška vyzval k tomu, aby sdělil, kdy má vycházky, kdy mu pracovní neschopnost skončí a také, zda by zbavil mlčenlivosti lékařku, která mu potvrzení o pracovní neschopnosti vystavila.

Turecký konzul z Brna

Martin Černoušek má mnohaleté zkušenosti z českého průmyslu. Na vysokých manažerských postech působil třeba ve firmě Austin Detonator, která vyrábí rozbušky, nebo v někdejší stavební firmě PSG International.

V roce 2015 založil Černoušek společnost Explor Capital a pustil se do podnikání na východě. Ještě o rok dřív získal pro byznysová dobrodružství kvalitní záštitu. Turecký velvyslanec Černouška v roce 2014, tehdy i za účasti jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD), uvedl do funkce honorárního konzula Turecka.

Funkce honorárního konzula je především čestná a konzulové ji vykonávají bez nároku na plat. Do funkcí jsou často jmenovány lokálně známé osobnosti s dobrými vazbami v daném regionu a jejich hlavní úkol je rozvíjet vztahy mezi dvěma zeměmi.

Jeseteři, trhaviny a problémy

V Rusku na svých projektech Černoušek spolupracuje s místním podnikatelem Salimem Šarypovem. Alespoň to vyplývá z ruskojazyčných zdrojů, které o byznysu obou mužů v Čeljabinsku informovaly. Z těchto zpráv ale také vychází, že se dvojici v podnikání příliš nedařilo. Ruský byznys, podle všeho i za peníze českých investorů, dělala dvojice přes firmu Bionika. Podnikání firmy se pak točí kolem areálu bývalé teplárny v Čeljabinsku.

Firma Bionika plánovala v areálu nejprve vybudovat farmu na chov jeseterů. Od plánu upustila v roce 2018, a to kvůli možné kontaminaci vody z přilehlých průmyslových podniků. Výroba se měla přesunout jinam. Zda se ji podařilo spustit, není jasné.

Místo farmy na chov jeseterů pak v Čeljabinsku chtěla Bionika v místech bývalé teplárny vybudovat velká datová centra. Projekt ale podle ruských zdrojů nebyl úspěšný. Neúspěšné projekty se začaly navíc nejspíš propisovat i do hospodaření firmy.

Společnost Bionika měla podle ruských webů ještě v roce 2017 zisk 31 milionů rublů. Od té doby ale vykazovala ztrátu. V roce 2021 byla dokonce 9,1 milionu rublů v minusu (tehdy v přepočtu přibližně 2,6 miliony korun). Ruské zpravodajské weby informovaly, že vloni společnost nabízela areál teplárny k prodeji za 250 milionů rublů (při tehdejším kurzu přibližně 93 milionů korun).

Kromě Bioniky dvojice Černoušek a Šarypov figurovala také v ruské společnosti RussVzryv. Ta měla v Rusku vystavět továrnu na průmyslové trhaviny. Místo klasického TNT chtěla produkovat emulzní trhaviny s pomocí technologií z Německa.

Ostatně, právě německá společnost měla podíl v RussVzryv. V německé firmě měl podíl jak Černoušek, tak ExploR Capital. Firma RussVzryv byla podle ruského webu v roce 2021 ve ztrátě 21 milionů rublů (okolo 6 milionů korun)

‚Přes Turky peníze přetáhne‘

Ačkoliv Černoušek nekomunikuje, z reakcí firmy ExploR Capital lze částečně vyčíst její pohled na celý příběh. Své problémy svaluje nejprve na pandemii covidu-19, která zkomplikovala cesty do Ruska a práci na projektech, a pak také na důsledky invaze Ruska na Ukrajinu. Černoušek žádal soud o vyhlášení moratoria, ale neúspěšně.

Navíc splatnost některých dluhopisů, které ExploR Capital vydal, končila už v roce 2021, tedy ještě před vypuknutím války na Ukrajině.

Šance, že by se podařilo z Ruska v této době dostat jakékoliv peníze investorů, jsou ale právě s ohledem na probíhající konflikt skutečně malé. Ostatně to konstatoval i soudce Hrůša, když letos v březnu rozhodl o tom, že je ExploR Capital v úpadku. Pochybnosti vyjádřil soudce i nad tím, nakolik jsou vlastně projekty společnosti reálné.

„Insolvenční soud uvádí, že podle jeho názoru nelze očekávat další provozování dlužníkova podniku (závodu), pokud vůbec nějaký má, jestliže jeho majetek je převážně pouze několik podílů v ruských společnostech, v jedné německé společnosti a pohledávky za subjekty v Ruské federaci, ve kterých má navíc současně i majetkové účasti. Mezinárodní situace podle názoru insolvenčního soudu další provozování dlužníkova podnikání/podnikatelskou činnost dlužníka neumožňuje,“ napsal soudce do rozhodnutí o úpadku.

Jak nicméně pro Radiožurnál nezávisle na sobě uvedlo více věřitelů, Černoušek přesto s investory mluvil o možnosti, že by peníze mohl z Ruska dostat pomocí svých tureckých kontaktů. „On slíbil, že ty peníze přes ty Turky nějak přetáhne,“ popisuje například i Vilém K.

Radiožurnál oslovil s ohledem na Černouškovu situaci i turecké velvyslanectví. To na dotazy nereagovalo.

‚Prázdné sliby a úhybné manévry‘

Dosavadní průběh insolvence ExploR Capitalu každopádně znervózňuje část věřitelů. „Prázdné sliby a úhybné manévry,“ hodnotí Černouškův dosavadní přístup advokát Radek Vojtek, který část věřitelů zastupuje a jenž za ně insolvenční návrh na ExploR Capital podal. Optimistický není ani ohledně potenciálních majetků v Rusku.

„Dostupné informace jsou bohužel neradostné, naše očekávaní proto nejsou přehnaná,“ uvedl Vojtek. ExploR Capital má na sebe navíc také vedeno několik exekucí za stovky tisíc. Vymoženo bylo podle dostupných informací ale jen 12 tisíc korun.

Své pohledávky zatím přihlásila jen část věřitelů ExploR Capitalu, jak je zřejmé z porovnání se seznamem závazků, které Černoušek zveřejnil v neúspěšném návrhu na moratorium.

Mezi věřiteli jsou především fyzické osoby, několik firem, ale také třeba Slezská církev evangelická augsburského vyznání. Radiožurnál se pokusil s jejími zástupci spojit, na uvedené pevné lince reportéra žena odkázala na zaslání dotazů e-mailem. Na něj ale nikdo ani po několika dnech nereagoval.

Do insolvenčního řízení se společností ExploR Capital už také vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Brně. O jeho angažmá požádal kromě věřitelů i soudce. Podle mluvčího krajského státního zastupitelství Hynka Olmy vstupuje státní zastupitelství do podobných případů tehdy, je-li to ve veřejném zájmu.

„Takovými hledisky mohou být například podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s insolvenčním řízením, vedení trestního řízení, jímž může být insolvenční řízení významně dotčeno (a naopak), regionální význam dlužníka z hlediska zaměstnanosti, plnění obecně prospěšných cílů dlužníkem, majetkový podíl veřejnoprávního subjektu ve společnosti dlužníka nebo jiná významná veřejnoprávní souvislost,“ uvedl Olma.

Insolvenční návrh s žádostí o oddlužení na sebe podal před pár měsíci i sám Černoušek. Mimo jiné v návrhu přiznává dluh 15 milionů korun vůči jednomu ze svých dlouholetých přátel.

Soud by se měl insolvenčním návrhem na ExploR Capital zabývat v první půlce července. Věřitelé oslovení Radiožurnálem si ale moc velké šance na návrat investic nedávají. „Já myslím, že ne,“ reaguje Vilém K. na otázku, zda si myslí, že se dostane zpátky ke svým milionům. 

• ∞

Místo ruských jeseterů zůstaly českým investorům nesplacené dluhopisy | SZ Byznys

Daniel Novák, 31. 1. 2023, Seznam Zprávy Byznys

Společnost ExploR Capital prodávala investorům dluhopisy. Lákadlem byla výstavba jeseteří farmy v Rusku.

Tuzemská firma ExploR Capital slibovala investorům do svých dluhopisů zisky z výstavby jeseteří farmy v Rusku. Společnost nyní čelí insolvenčnímu řízení a exekucím. Jen z dluhopisů dluží 172 milionů korun.

Krajský soud v Brně vyhlásil insolvenční řízení se společností ExploR Capital. V minulých letech vydala několik dluhopisových emisí, jejichž hlavním tahákem pro investory byla výstavba jeseteří firmy v Rusku. Jenže plány ztroskotaly a firma ovládaná podnikatelem Martinem Černouškem čelila před insolvenčním řízením také několika exekucím.

Insolvenční návrh na ExploR Capital podala jedna z investorek. „Věřitel má za to, že dlužník je v úpadku, případně je předlužen,“ uvedl ve zveřejněném insolvenčním návrhu advokát Radek Vojtek, který věřitelku zastupuje.

„Dlužník vůči věřiteli mlčí, respektive nehradí, ač byl věřitelem opakovaně marně vyzván k plnění pohledávky věřitele,“ dodal investorčin právník. Majitel ExploR Capital Černoušek nereagoval ani na dotazy redakce SZ Byznys.

V květnu 2022 uskutečnila firma setkání s věřiteli v Ostravě, na kterém jim vysvětlovala situaci. Vinu kladla mimo jiné důsledkům ruského vpádu na Ukrajinu, jenže část dluhopisů byla splatná už na konci října 2021. Tedy čtyři měsíce před vypuknutím války.

Honorární konzul

V součtu má firma podle vlastních údajů vydané dluhopisy za 172 milionů korun, emitovala je v několika emisích od roku 2017. Černoušek loni v květnu investorům popsal několik scénářů řešení. Mezi nimi byl jak vstup ruského investora do projektu jeseteří farmy, tak vyhlášení insolvence.

Šéf ExploR Capital Černoušek je zkušeným manažerem z českého průmyslového prostředí. Mimo jiné řídil stavební firmu PSG International. V Brně rovněž vykonává funkci honorárního konzula Turecka.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-misto-ruskych-jeseteru-zustaly-ceskym-investorum-nesplacene-dluhopisy-224825

• ∞

Sberbank – nejen samospráva hozená přes palubu pojištění vkladů: skutečně je Garanční systém finančního trhu jakýsi super seniorní věřitel?

Ač na první pohled by se mohlo zdát, že Garanční systém finančního trhu (fond pojištění vkladů; GSFT) je podle insolvenčního zákona (§ 374) jakýmsi super seniorním věřitelem – upřednostněn vůči běžným věřitelům Sberbank CZ, a.s., z několika důvodů tomu tak není.

Na všechny peníze ze Sberbank mohou obce zapomenout, říká správkyně

Předně, rovnost vlastnického práva – nezajištěných insolvenčních věřitelů – platí a má být garantována v nadřazené ústavní rovině, a to i v insolvenčním řízení vůči kterékoliv bance. 

GSFT tudíž není (ani z více důvodů být nemá) bez dalšího jakýmsi super seniorním věřitelem – předbíhat běžné věřitele.

Je proto na insolvenčních věřitelích Sberbank CZ, a.s. ohrožených zdánlivou super senioritou GSFT, především pak samosprávě, aby se kvalifikovaně bránili – právo přeje bdělým.

(Koneckonců i Ústavní soud opakovaně odmítl upřednostnění státu a jemu podobných v insolvenčních řízeních.)

• ∞

Postup při vymáhání pohledávek vůči Arce bude testem principu hromadných žalob

Veronika Hejná 28.04.2021 | 13:58

Advokát a expert na insolvenční a bankovní právo Radek Vojtek je zastáncem pojetí společnosti Arca Investments jako tzv. černé banky. Ve středu 28. dubna bylo v insolvenčním rejstříku uveřejněno rozhodnutí Vrchního soudu o odvolání, z něhož vyplývá, že insolvenční řízení může být vedeno v Česku. Aktuální vývoj v kauze Arcy i možnosti věřitelů při společném postupu Vojtek okomentoval v rozhovoru pro Investujeme.cz. 

Advokátní kancelář Langmeier & Co. podala návrh na určení lhůty k postoupení insolvenčního návrhu ČNB. Vrchní soud ale návrh na určení lhůty zamítl. Vypořádal se nějak s otázkou, zda je Arca tzv. „černou bankou“?

Jak je zřejmé, soudy se zatím zcela záměrně vyhýbají – oddalují zodpovězení primární otázky – zda dlužník je, nebo není tuzemskou černou bankou, ev. pobočkou zahraniční černé banky v České republice. Stejně tak se nicméně soudy obloukem vyhýbají otázce, zda jde nebo nejde o (pobočku) černého obchodníka s cennými papíry. Respektive „v nejhorším případě“ o jeden z více typů finančního holdingu nebo finanční instituci.

Zazněly tedy nějaké argumenty proti tomuto pojetí?

Zatím jediný veřejný argument některých kolegů byl „vždyť nemá bankovní licenci“ coby formalistický důvod pro nezahájení insolvenčního řízení vůči černé bance s několika tisíci klienty a přinejmenším 15 miliardami „vkladů“ – tedy směnek.

Ano, černá banka pojmově nemá licenci, neboť podniká na černo, tedy bez licence. Podle unijního finančního práva úvěrové instituce ani licenci nutně mít nemusí, nicméně chtějí-li přijímat vklady v tuzemsku, licenci potřebují, jinak jsou černými bankami. Uber licenci také neměl, ač coby taxislužba na černo podnikal. Nicméně právě v případu Uber bylo také zřejmé, že nejen obecné soudy se neuměly či nechtěly s absencí „papíru“ (licence) vypořádat. Kuráž opustit pohodlí mechanického právního formalismu měl až Ústavní soud.

Jaký by mohl být další postup? Česká národní banka se ke kauze dosud nevyjádřila. 

Uvidíme, jak se situace bude dále vyvíjet. Nezapomínejme především na přeshraniční i trestně-právní aspekty černého bankovního „podnikání“ nejen v tuzemsku, o jehož (!) pokračování – soudní reorganizaci se dlužník a jeho skupina údajně snaží.

O správnosti našeho postupu nás nadto přesvědčuje doslova hrobové ticho ze strany ČNB – odmítá nebo se nemůže k věci jakkoliv vyjádřit. Je tedy bohužel evidentně v patové situaci, jinak by se jednoduše dávno – byť jednou větou – pokusila celou věc smést ze stolu.

Což více než připomíná urputné mlčení německého finančního dohledu (Bafin) ohledně odhalení dlouho a opakovaně popíraného skandálu Wirecard. Bafin dokonce marně usiloval o trestní stíhání analytiků, kteří na praktiky Wirecard upozornili. Jak to zatím dopadlo, víme všichni. Skandál Wirecard se nepodařilo ututlat, Bafin muselo opustit několik odpovědných představitelů a aktuálně také sami čelí trestnímu stíhání.

Co říkáte na dnes uveřejněné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Co pro věřitele znamená?

Dnešní usnesení Vrchního soudu v Praze, které zrušilo usnesení Městského soudu o zastavení insolvenčního řízení, lze chápat jako snahu dostat úpadek Arca Investments do České republiky. Proti tomu nelze nic namítat, protože pro české věřitele, které mj. zastupuje advokátní kancelář Langmeier & Co., jde určitě o lepší variantu než úpadek na Slovensku. A to i bez ohledu na to, že COMI, tedy místní příslušnost Arca Investments, je směrem k soudům v České republice spíše účelově ohýbána ze strany Rastislava Veliče a vedení Arcy.

Nyní je a bude důležité, zda půjde o hlavní nebo místní insolvenční řízení, o čemž se bude ještě rozhodovat u Městského soudu v Praze. Bude se navíc rozhodovat i o způsobu úpadku, a tedy je třeba zdůraznit, že stále platí náš požadavek, aby se k Arca Investments přistupovalo jako k tzv. černé bance. Vrchní soud ve svém dnešním usnesení odmítl, že by Arca Investments byla podle zákona bankou. Problém ale je, že nikdy nebylo tvrzeno, že se jedná o banku. Arca Investments samozřejmě nedisponuje bankovní licencí. My tvrdíme, že způsob její činnosti je na bankovních službách založený a že se tedy chovala jako skrytá nebo černá banka. Vyjádření Vrchního soudu v Praze proto lze označit za čistě formalistické.

Co se tedy bude dít nyní?

Věříme, že Městský soud se bude touto věcí zabývat detailněji. Nadto trváme na názoru, že by se v případu měla angažovat primárně Národní banka Slovenska a také Česká národní banka. Obě měly Arcu Investments coby černou banku dozorovat dříve, než se z ní stal největší pád investiční skupiny v historii naší země.

U řady advokátních kanceláří se sdružují klienti. Například JŠK nedávno oznámila, že zastupuje 300 věřitelů se směnečnými pohledávkami za 3 miliardy. Mohou mít v rámci insolvenčního řízení lepší pozici? 

Případ Arca Investments je možné bohužel – kromě prvního zatím soudně nepřiznaného úpadku černé banky – také považovat i za jakýsi lakmusový papírek principu tzv. hromadných žalob. Tedy postupu, při kterém spotřebitelé spojí nejen síly a peněžní prostředky.

Míra vlivu jakéhokoliv sdružení na insolvenční řízení se bude nicméně odvíjet nejen od prostého součtu hlasů počítaných podle výše pohledávek, ale třeba i od jejich cíleného popírání. Vzpomeňme na OKD a největšího popřeného věřitele s pohledávkami za více než 10 miliard korun. Stejně tak se bude odvíjet od zvolené procesní strategie a taktiky, kterou bude nutno důkladně předem promyslet, a především v rámci jakéhokoliv společného postupu striktně udržet.

Nebude při takovém počtu věřitelů komplikované dosáhnout dohody o společném postupu? 

Ano, bylo by poměrně nešťastné, aby se jakýkoliv člen kteréhokoliv sdružení věřitelů dočkal jen nekonečné série marných a dlouhých vzájemných interních jednání. Nebo jen role hlasovacího „automatu“ bez možnosti reálně a smysluplně vyjádřit svůj názor – získat zpět kontrolu nad věcí a ovlivnit výsledek (on-line) shromáždění několika stovek až tisíců věřitelů. Jakési nedobrovolné účasti na tvorbě předlohy ke zfilmování volného pokračování schůze Vlastníků.

Jinými slovy a zjednodušeně – snaha získat zpět kontrolu nad řešením citelné ztráty cestou sdružování je zcela pochopitelná, takže pokud bude výsledkem jeden jediný hlas s váhou milionů či miliard a jeden promyšlený postup, pak může mít jakékoliv sdružení značnou sílu, nesmí však jít o váhu milionů či miliard mnoha protichůdných nebo neslučitelných názorů a hlasů. Nadto velmi důležitý je skutečný motiv organizátorů jakéhokoliv sdružení. Ostatně i schůzi ve filmu Vlastníci se na závěr bohužel podařilo tzv. unést, využít pro vlastní prospěch a záměry jen několika málo zúčastněných.

• ∞

Ve stínu banky: Vývoj v kauze Arca Investments a boj o čas

Městský soud v Praze odmítl dlužnický insolvenční návrh Arca Investments s odůvodněním, že společnost nemá v Česku centrum hlavního zájmu. Vrchní soud dosud o odvolání ve sporu o příslušnost nerozhodl. Nadějí poškozených věřitelů je právní názor advokátů Radka Vojtka a Jana Langmeiera. Podle těch je skupina Arca tzv. černou bankou a její úpadek by měl být jako úpadek banky i řešen.  Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze může být podle odborníků strategickým manévrem, který má zdržet verdikt o místní příslušnosti. 

Ve stínu banky: Vývoj v kauze Arca Investments a boj o čas
• ∞

High-yield (junk) dluhopisy a stavitelé vzdušných zámků

Víte, co to jsou high-yield dluhopisy?

A víte, proč se jim také říká junk bonds čili veteš nebo brak – vysoce rizikový dluhopis?

Víte, jak řešit problém s junk dluhopisem – typicky v případě, že jeho emitent investorům místo placení jen pořád a pořád slibuje?

Staví stále vyšší a ještě hezčí vzdušné zámky?

• ∞

Několik poznámek k problematice řešení „krachující“ finanční instituce – typicky banky (101)

Několik poznámek k problematice řešení „krachující“ finanční instituce – typicky banky (101)

STÁHNOUT PDF

Výchozím bodem, který má založit, resp. předurčit věcnou příslušnost orgánu veřejné moci příslušného k řešení selhání dotčené finanční instituce – banky, je tzv. posouzení způsobilosti k řešení krize ve smyslu § 22 zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů („OzPoFT“).

Posouzení má být výsledkem postupu resolučního orgánu – v tuzemsku jde podle § 5 odst. 1 a 2 OzPoFT o Českou národní banku („ČNB“) – podle relevantní právní úpravy,[1] a to v podobě zjištění, zda a v jakém rozsahu je výkon pravomocí moci soudní – zahájení, vedení a výsledek insolvenčního řízení soudního – (ne)způsobilý ve vztahu k pro futuro řešenému selhání konkrétní finanční instituce, resp. účelům řešení krize.

Ve vztahu k moci soudní rozuměno a contrario principu de minimis non curat praetor, neboť v zásadě jde o to, že do gesce resolučního orgánu spadá řešení selhání subjektů, typicky bank velkých, propojených či významných, resp. takových, které mohou mít výrazně nepříznivý dopad na finanční systém České republiky, jiného členského státu či Evropské unie jako celku.[2]

A naopak do gesce soudní spadá řešení selhání typicky bank malých, nepropojených či nevýznamných ve smyslu shora uvedeného.[3]

Lze proto uvažovat o (sic) fakultativní (zbytkové) soudní pravomoci určené na základě diskrece správního orgánu, resp. ČNB v postavení správního orgánu – resoluční autority.[4]

V závislosti na konkrétních skutkových a právních okolnostech by pak mohlo být otázkou, zda takovým atrahováním nedochází přinejmenším k zásahu do práva na spravedlivé insolvenční řízení – soudní proces (fair trial): primárně nezávislosti a nestrannosti soudu ve smyslu čl. 81 a 82 Úst ve spojení s čl. 36 odst. 1 LPS, zákazu odnětí zákonnému soudci ve smyslu čl. 38 odst. 1 LPS, rovnosti účastníků řízení ve smyslu čl. 96 odst. 1 Úst ve spojení s čl. 37 odst. 3 LPS a v neposlední řadě práva na veřejné projednání, bez zbytečných průtahů a v jejich přítomnosti, a aby se mohli vyjádřit ke všem prováděným důkazům s tím, že veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem ve smyslu čl. 38 odst. 2 LPS.[5]

Zde je současně nutno připomenout, že bankovní rada ČNB může vyloučit z působnosti moci soudní řešení selhání jakéhokoliv povinného subjektu (rozuměno od „nejmenší“ kampeličky po „největší“ banku), pakliže tak sama stanoví – § 228 odst. 2 a 4 [písm. d)] ve spojení s § 6 odst. 1 OzPoFT –, nejpozději s prvním úkonem ve věci, kterým však může být již samotné rozhodnutí o provedení bail-in (§ 222 odst. 2 OzPoFT).

Současně podle § 6 odst. 2 insolvenčního zákona vůči bance (kampeličce) nelze zahájit insolvenční řízení, a to do okamžiku, než pozbude tzv. bankovní licence (povolení) s tím, že podle § 368 odst. 3 insolvenčního zákona lze jejich úpadek řešit pouze konkursem. 

Zde však s výslovnou výhradou toho, že podle § 368 odst. 3 insolvenčního zákona by bylo možné řešit úpadek banky, kampeličky, obchodníka s cennými papíry a dalších osob „finanční povahy“ toliko konkursem, ovšem výlučně za naplnění podmínky, že vůči nim bylo (ex ante) uplatněno opatření k řešení krize podle OzPoFT [§ 2 odst. 1 písm. a) OzPoFT].  

Což by ovšem bylo možno a contrario vykládat tak, že (sic) tuzemská právní úprava aprobuje sanaci (reorganizaci) mj. banky v rámci insolvenčního řízení, rozuměno paralelně vůči sanaci podle OzPoFT, a to se všemi důsledky z toho plynoucími pro bail-in – rozuměno primárně test nejlepšího zájmu (NCWO).[6], [7], [8]

Podle směrnice 2014/59/EU (Bank Recovery and Resolution Directive, BRRD) je však výchozím a preferovaným způsobem řešení selhání banky nesanační insolvenční řízení;[9] vyjma situace, kdy je sanace banky ve veřejném zájmu.

Je-li pak sanace banky ve veřejném zájmu, lze zahájit resoluci, rozuměno včetně bail-in.[10]

[1] Viz primárně čl. 23 odst. 3 nařízení 2016/1075. 

[2] Viz § 76 písm. a) OzPoFT – srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2019, čj. 7 Afs 288/2018 (zde bod 28 a 47).

[3] Srov. a contrario s postupem při likvidaci jakékoliv banky podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o bankách, kdy mj. soud musí rozhodnout o návrhu ČNB do 24 hodin od podání návrhu.

[4] Viz § 1 odst. 3 ČNBZ ve spojení s § 5 odst. 1 OzPoFT.

[5] Viz Richter, T. Insolvenční právo. 2., doplněné a upravené vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2017, s. 208. Srov. Tomoszek, M. Podstatné náležitosti demokratického právního státu. Praha : Leges, 2015, s. 147.

[6] Srov. argumentaci contra legem: „[j]e tedy nutné vycházet z toho, že se jedná o chybu v psaní“. In: 

Maršíková, J. a kol. Insolvenční zákon: ve znění zákona č. 64/2017 Sb. s poznámkami, judikaturou, nařízením Evropského parlamentu a Rady 2015/848 a prováděcími předpisy. 3. aktualizované vyd. podle stavu právní úpravy k 1. 1. 2018. Praha : Leges, 2018, s. 816.

[7] Srov. např. metodu a potřebu poznávání účelu v právu – Holländer, P. Filosofie práva. 2., rozš. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, s. 94, 123, 137.

[8] Srov. Rahm, J., Vojtek, R. Komentář k § 367 až 373 insolvenčního zákona. In: Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. Praha : C. H. Beck, 2019, s. 960–985 (zde s. 966).

[9] Srov. body 45 a 46 preambule BRRD a bod 58 stanoviska generálního advokáta SDEU ze dne 18. 2. 2016, Tadej Kotnik a další proti Državni zbor Republike Slovenije, C‑526/14.

[10] Mezi další tzv. resoluční nástroje patří přechod (části) bankovního závodu nebo (části) majetku banky na osobu třetí (sale of business tool – § 96 a násl. OzPoFT), na překlenovací instituci (bridge institution tool – § 102 a násl. OzPoFT) nebo na osobu pro správu aktiv (asset separation tool – § 113 a násl. OzPoFT), a to vedle jiných pravomocí mj. moratoria, resp. odložení splatnosti závazků či realizace práva na uspokojení ze zajištění (§ 82a, 83 a 84 OzPoFT), odvolání či nahrazení členů vedoucích orgánů (§ 82 OzPoFT), nebo tzv. vládní stabilizační nástroje (§ 157 až 163 OzPoFT), které však per se nejsou předmětem tohoto vyjádření.

STÁHNOUT PDF
• ∞